Andrew Wommack - Jak se lépe modlit - 2 - Špatná modlitba

Andrew Wommack - Jak se lépe modlit - 2 - Špatná modlitba

Najděte si Lukáše 11. kapitolu. Kolik z vás zde nebylo včera, když jsem začal vyučovat o modlitbě? Chvála Bohu, vítám vás, jsme rádi, že zde dnes ráno jste. Nebudu se vracet a vyučovat všechno znovu, ale včera jsem začal mluvit o modlitbě a zaměřil jsem se na Matouše 6:5-14, a stejně jako Ježíš jsem se prvně zaměřil na špatné náboženské představy o modlitbě. Ježíš tam říká: "Nebuďte jako pokrytci, kteří se rádi modlí." Mluvil jsem proti mnoha náboženským tradicím, mluvil jsem o špatných motivech k modlitbě, o lidech, kteří se modlí na odiv, aby je druzí uznávali, anebo se modlí, aby uspokojili své svědomí, případně měli pocit, že něco udělali, že nyní Bůh něco udělá. Všechny takové motivy činí modlitbu neúčinnou. Stejně tak pokud prázdně opakujete slova, což je dneska v Těle Kristově tolik rozšířené.

Lidé mají modlitby naučené, vytištěné, nebo se modlí růženec a neustále dokola opakují ty samé věci, případně mají liturgii, anebo také recitují "Modlitbu Páně": "Otče náš, jenž jsi na nebesích..." - lidé to opakují a asi si myslí, že to Boha nějak těší, nebo to něčeho dosáhne. Ale tohle Bůh nikdy nechtěl. Modlitba Páně byla pro učedníky modelovou modlitbou - ukázala jim jak se modlit - že přicházíte s chválami a podobně. Takže i opakování Modlitby Páně je jen náboženství. To všechno je jen náboženství. - Pokud děláte nějaké rituály, pokud při modlitbě měníte svůj hlas, pokud musíte řvát a křičet, zdůrazňovat nějaká slova, pokud musíte udělat nějaký náboženský úkon...

Někteří si možná myslíte, že jsem proti vám, ale já nejsem proti lidem, ale potřebujete se nad sebou zamyslet. Je spousta lidí, kteří se musí třást, když se za ně modlím. Musí cítit pomazání nebo spadnout na zem. A já lidem neříkám všechno, co jsem prožil, ale také jsem zažil Boží moc, kdy jsem se třásl, a nejsem proti tomu, když vás Boží moc zasáhne. Sám jsem padl pod mocí Ducha Svatého, ale nebylo to pokaždé. A někteří lidé si myslí, že bez nějakého pocitu anebo prožitku, se prostě nic neděje a Bůh nic nedělá. Dokonce jsem zažil, že když jsem se za některé lidi modlil, tak než spadli, tak se podívali, zda je za nimi chytač. Ale pokud opravdu padáte pod Boží mocí, tak chytače nepotřebujete. Ale lidé si udělali letniční, "Duchem naplněné" tradice, takže pokud nespadnete, netřesete se nebo není nějaký projev, tak jste od Boha nic nepřijali a nemůže se nic stát. - To je prostě náboženské. Díky za to jediné: "Ano!" Letniční a charismatici mají své vlastní náboženské tradice. Ale jediné, co potřebujete, je být opravdoví. O tom tam Ježíš mluví. Takže než Ježíš začne učedníky učit, co je modlitba, tak jim prvně musí ukázat, co modlitba není. A stejně tak jsem se tomu včera večer věnoval já a mluvil jsem proti mnoha náboženským tradicím.

Než začneme číst Lukáše, dovolte mi ještě něco přečíst z Matouše 23, měli byste si to najít, protože nebudete věřit, že něco takového ve vaší Bibli máte. Matouš 23:14 Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že vyjídáte domy vdov a předstíráte dlouhé modlitby. Proto dostanete těžší rozsudek. Je spousta lidí, kteří si myslí, že hlavní je se modlit a že je jedno, jak se modlí. Ale záleží, jak se modlíte! Potřebujete se modlit správně, a pokud se modlíte špatně, pokud předstíráte, že se modlíte - což znamená na odiv nebo pro sebe, tak je to jen náboženská forma a dostáváte těžší rozsudek. Modlitba vám ve skutečnosti může přitížit. Tahle myšlenka by vás měla vystřízlivět. Modlitba je mocná, ale stejně jako zbraň - pokud dáte pušku do ruky dítěti, tak ho musíte naučit, jak s ní zacházet, protože pokud ji nepoužije správně, tak může zabít sebe nebo někoho jiného. Všechno, co je mocné, má zároveň potenciál ublížit. Modlitba je mocná, mocná věc, pokud je použitá správně. Ale pokud je použitá špatně nebo ze špatných motivů, tak vám nakládá zodpovědnost a můžete se otvírat satanu a zvát si ho do života.

Měli jsme s Jamie dobrého přítele. Já jsem tehdy vytáhl to učení, že satan je Boží posel, což je lež, ale to jsem byl ještě v baptistické církvi, tam se to učilo a já jsem neznal pravdu. Učili tam, že satan nemůže udělat nic, jedině co mu Bůh dovolí. Takže pokud máte problém od ďábla, tak je za tím ve skutečnosti Bůh, který to dovolil. Ale to je lež a je to špatné. Smrtelně špatné. Vytáhl jsem to učení a bylo s tím spojené svědectví o chlapci, který byl natolik plachý, že nebyl schopný lidem svědčit. Ten chlapec se modlil a říkal Bohu: "Chci být svědkem. A pokud mě musíš zabít nebo mi dát nevyléčitelnou nemoc, abych mohl svědčit a ukázat, že se nebojím zemřít a stejně tě miluji, tak pokud to je jediný způsob, jakým mě můžeš použít, tak si mě použij." Dostal leukémii, zemřel a na jeho pohřbu se znovuzrodili 4 lidi. Já jsem to tehdy vyhrábl, sdíleli jsme to s jednou dívkou a ona se modlila tu samou modlitbu. Další den se vzbudila s leukémií, zemřela na ni a na jejím pohřbu se 4 lidi znovuzrodili. Tuhle modlitbu ale nezodpověděl Bůh, ale využil jí satan. Lidé se někdy modlí: "Bože, zlom tuhle osobu. A pokud musíš, tak je zabij, nebo co je potřeba..." Takové modlitby se satan rád chytne. Potřebujete se modlit správně. Modlitba je mocná, ale pokud se modlíte špatně, tak působí problémy.

Mluvil jsem proti některým špatným postojům a přístupům k modlitbě. V Lukáši 11 najdeme stejné vyučování, které má Ježíš v Matouši 6. A v prvních pár verších je napsané, že jim dal příklad modlitby, který se běžně nazývá "Modlitba Páně". Potom pokračuje. Lukáš 11:5 Tehdy jim řekl: "Někdo z vás bude mít přítele, půjde k němu o půlnoci a řekne mu: 'Příteli, půjč mi tři chleby, protože ke mně přišel z cesty můj přítel a nemám, co bych mu nabídl.' ⁷A on mu zevnitř odpoví: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřené a mé děti jsou se mnou v posteli. Nemohu vstát a dát ti to.' ⁸Říkám vám: i kdyby nevstal a nedal mu to, protože je jeho přítel, kvůli jeho neodbytnosti se přece zvedne a dá mu, cokoli potřebuje." - Spousta lidí tuto pasáž vykládá tradičním způsobem, že Bůh nespěchá s vyslyšením našich modliteb, ať už k tomu má jakýkoliv důvod, a že s Bohem to je stejně jako s tímto mužem, který spí a nechce být vyrušován. "Dej mi pokoj, jsem s manželkou a dětmi v posteli. Nech mě být, jdi pryč!" A lidé vyučují, že stejně to je s Bohem. Že Bůh s odpovědí na vaše modlitby nespěchá, takže Ho musíte neustále prosit a nesmíte polevit, že Ho musíte uprosit, až už to nevydrží, vzdá se a odpoví vám. Právě se na mě spousta z vás dívá jako: "No ale tak to přece je, ne? Takhle jsme to vždy slyšeli. Přece je tam napsané, že pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu vše, co potřebuje."

Bylo to vyučováno způsobem, že musíte vydržet, že nesmíte polevit, že musíte k Bohu přijít a v podstatě mít postoj: "Bože, dokud něco neuděláš, tak se nehnu! Nepřestanu, dokud mi nedáš, pro co jsem přišel." A byl podporován takovýto přístup k modlitbě. Ale to je přesný opak toho, co Ježíš v těchto verších vyučuje. Naprostý opak! Bůh vás zde neučí, že sám je takový, ale používá názorný, pro lidi pochopitelný příklad, aby vám ukázal, jak je takový přístup pošetilý a absurdní. Kolik z vás má takového přítele, že když k němu o půlnoci přijdete s potřebou, tak vám řekne: "Dej mi pokoj, jsem už v posteli. Neobtěžuj mě, nezajímáš mě... Starám se jen o sebe, nech mě být..." Kolik z vás má takové přátele? Řeknu vám, že tohle nejsou přátelé! Pět nebo šest lidí zvedlo ruku. - Jste podvedení, nemáte takové přátele, protože takový člověk není váš přítel! Žádný skutečný přítel by se k vám takto nikdy nechoval!

Kdybych přišel s potřebou za kýmkoliv z těchto lidí, které pokládám za své přátele, tak i kdybych třeba Charliemu nebo Gill zavolal uprostřed noci, tak by mě neodmítli. Vlastně oni mě volali uprostřed noci, když jim zemřel syn. A já jsem jim neodpověděl: "Hele, já spím! Jak se opovažujete mě rušit? Dejte mi pokoj!" Vůbec. S Jamie jsme tehdy vstali a hodiny jsme se modlili a věřili Bohu za zázrak. Nemám jediného přítele, na kterého bych se obrátil uprostřed noci s potřebou, který by mě odmítl. Naši přátelé se k nám chovají mnohem lépe, tak proč si myslíme, že bychom museli Boha neodbytně uprošovat? Pokud máte takový postoj, pokud vidíte Boha jako nezúčastněného a vzdáleného, který se o vás nezajímá a musíte Ho neodbytně uprošovat, tak to je jeden z důvodů, proč vaše modlitby nejsou vyslyšeny. Protože vy už k Němu přicházíte s nevěrou, se špatným přístupem, a to vám brání přijmout.

Takže Ježíš zde tento příklad nepoužívá jako srovnání, ale jako kontrast. Ježíš jim ukazuje, že ani lidé se k nim tak špatně nechovají, tak proč si myslíte, že by se k vám takto choval Bůh? Proč si myslíte, že Ježíš, který přišel na tuto zem a zemřel za vás, který pro vás vytrpěl to všechno, jak si můžete myslet, že Ho musíte neustále dokola umlouvat, uprošovat, že na Boha musíte tlačit? A pokud vás nevyslyší, tak svoláte modlitební řetěz a budete na Boha tlačit s dalšími 50 lidmi. A pokud nezabere ani to, tak se budete postit a modlit, budete to hrát na Jeho milosrdenství, takže když uvidí, že už skoro umíráte, tak vám to dá... Podívejte se na následující verš.

Verš 9: A já vám říkám: - jinými slovy: "v kontrastu s tím, jak to bylo s tím rádoby přítelem, který byl úplně sobecký a nechtělo se mu z postele" vám říkám: Proste a bude vám dáno, {i kdyby byla půlnoc, i kdybych byl v posteli a spal,} hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. ¹⁰Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. - Tohle nás vůbec neučí, že se o nás Bůh nezajímá, že je někde daleko a že je zaměstnaný řízením vesmíru, a že ho musíte uprošovat, že na Něj musíte tlačit a udělat něco, abyste získali Boží pozornost. Tohle mluví o úplném opaku - že Bůh je vám blíž než jakýkoliv váš přítel!

Ráno za mnou přišla jedna žena a prosila mě o modlitbu. Říkala: "Modlím se za druhé a jsou uzdraveni, všichni, za které se modlím, jsou uzdraveni, ale co se týká mě, tak já nejsem schopná uzdravení přijmout." A já jsem jí řekl: "Já jsem prožíval to samé a také jsem potkal spoustu takových lidí. A víš, co za to ve většině případů může? Máš víc soucitu s druhými lidmi, než máš se sebou, protože se znáš a jsi na sebe tvrdší, než na druhé." Takže ta žena vidí druhé uzdravené, ale sama má problém. Je těžší porozumět a přijmout, že Bůh miluje i nás. Vidíme druhé, vidíme všechny jejich chyby a stejně je milujeme, ale myslíme si, že Bůh nás nemiluje, protože o nás ví všechny ty špatné věci. A to je špatně, je to špatné myšlení, a přitom takto byla učena většina z nás. "Bůh nezodpověděl tvoje modlitby, protože ses dostatečně nepostil, nemodlil ses dostatečně, ještě ses za to modlil málo krát, nejsi dostatečně svatý..."

Tisíce lidí mi již říkali něco jako: "Proč mě ještě Bůh neuzdravil? Postím se, modlím se, studuji Slovo, platím desátky, chodím do církve, dělám tohle, tamto a ono... Proč mě ještě Bůh neuzdravil?" Právě jste si sami odpověděli. Protože vy vůbec nehledíte na to, co udělal Ježíš, a na to, jak moc vás Bůh miluje! Vidíte jen to, co si myslíte, že jste pro Něj udělali vy, a ještě ukazujete, že si myslíte, že si Boží požehnání a věci od Boha musíte zasloužit! A protože víte, že nejste dokonalí, tak vás vaše svědomí odsuzuje a brání vám, abyste opravdu věřili. Takže učení jako že musíte být neodbytní, že musíte Boha uprosit, že musíte udělat něco, abyste jím pohnuli a získali, co chcete - takové učení je úplně proti Boží dobrotě a milosti, a staví vás do pozice, že kdyby nebylo vás, kdyby nebylo velkých přímluvců, tak by Bůh nechal svět jít do pekla. Protože Bůh přece lidi nemiluje, ale vy je milujete a snažíte se Boha přimět, aby něco udělal.

Opět připomínám, že jsem sám dělal všechno, proti čemu nyní mluvím. Pamatuji si, jak jsem se kdysi na začátku modlil za město Arlington v Texasu, protože tam jsem vyrůstal. Chodil jsem tehdy po domech a dělal minimálně 100 návštěv denně. Začal jsem dělat celonoční modlitby a jednou jsem se tam s lidmi modlil. Řval jsem, křičel, bouchal do zdí a prosil jsem Boha za probuzení a pak ze mě vyšlo: "Bože, pokud bys miloval lidi v Arlingtonu alespoň z poloviny, jako je miluji já, tak bychom zde měli probuzení!" A sotva jsem to dořekl, tak mi zablikala kontrolka a uvědomil jsem si: "Ops, na této teologii je něco špatně!" Ale víte, že tohle dělá většina takzvaných "přímluvců"? Jednají jako by se Bůh nechtěl naší země dotknout, jako by zde nechtěl jednat, protože nás sotva snáší, takže ho musíme přemlouvat, a Bůh nevyslyší jenom jediného člověka, takže potřebujeme sehnat aspoň 100 lidí, ještě lépe sto tisíc lidí, nebo milión, uděláme modlitební řetězec a nevzdáme se, dokud Bůh nepošle probuzení... Ale Bůh chce probuzení mnohem více, než ho chcete vy! Ve skutečnosti je probuzení už to, že chcete probuzení! :D Chtít probuzení je už produktem probuzení. Nikdo sám od sebe nechce vidět Boží moc. Pokud bychom byli ponecháni sami sobě, tak bychom byli tělesní, zahořklí, naštvaní, přejídali bychom se a kašlali bychom na svět. Starat se o druhé lidi a chtít jejich dobro totiž není v lidské přirozenosti.

Pokud se modlíte a prosíte za probuzení, to znamená, že probuzení již přišlo - jste probuzení! Bůh se vás již dotkl a jedná ve vás Duch Svatý, který vás inspiruje. Ale pokud máte tu představu, že Bůh je nějaký nezúčastněný, vzdálený, že Ho musíme uprošovat, nebo Ho k něčemu nutit, tak to je úplně mimo a je to proti všemu, co Ježíš vyučoval. Bůh vůbec není jako tento nespravedlivý muž, není jako ten rádoby přítel, který na svého přítele kašle. Ježíš říká, že pokud budete prosit, přijmete, pokud budete hledat, najdete. Každý, kdo prosí, dostává.

Ve verši 11 máme další srovnání. Lukáš 11:11 Který z vás, otců, podá svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Anebo o rybu - podá mu snad místo ryby hada? Jasná odpověď - "žádný". Ježíš zde opět dává příklad, že pokud byste vy svému synovi, který přijde a prosí o chleba, nedali kámen, který vypadá jako chleba, aby se do něj zakousl a vylámal si zuby, zlomil si čelist... Kolik z vás by se takto zachovalo ke svému dítěti? Sami nikoho tak zlého neznáte, tak proč si myslíte, že by takto jednal Bůh s námi? Proč si myslíme, že Bůh je odpůrce? Protože nás to učilo náboženství. A někdy jsme mohli takový dojem získat i skrze naše chyby. Později to více rozvedu.

Ve Starém zákoně vidíme Boha, který byl proti hříchu a trestal hřích, a lidé na Boha museli naléhat, ale v Nové smlouvě to je úplně jinak! Bůh už se sebou lidi usmířil, a pokud se pod Novou smlouvou modlíte, jako se lidé modlili ve Starém zákoně, tak jste mimo. Zpívají se písně, které jsou z Žalmu 51, kde David činí pokání ze hříchu s Batšebou a říká: "Navrať mi radost z tvojí spásy a obnov mi přímého ducha v mém nitru. Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi Ducha Svatého." Takovéto písně se zpívají a vy jste je pravděpodobně také někdy zpívali, a mnoho z vás se také takto modlilo. Ale to je naprosto špatně, vy se už takto nemůžete modlit! Někdo namítne: "Ale to je podle Písma, je to přece v Bibli!" Sice to v Bibli je, ale je to před Ježíšem, je to před křížem, je to před Novou smlouvou!

Před Ježíšovou smrtí lidé nebyli s Bohem smířeni, neměli zaslíbení, že je Bůh nikdy neopustí, ani se jich nezřekne, a Duch Svatý tehdy přicházel a odcházel, ale v Nové smlouvě nás Bůh nikdy neopustí, ani se nás nezřekne, je neustále s námi! Takže pokud se pod Novou smlouvou modlíte stejně, jako se modlil David, a prosíte za odpuštění, přestože Nový zákon říká, že vám Bůh již odpustil, pokud prosíte, aby od vás Duch Svatý neodcházel, když Bible zaslibuje, že Bůh vás nikdy neopustí, ani se vás nezřekne, tak to je úplně mimo. Stejně jako pokud v Nové smlouvě děláte to, co dělali lidé ve Starém zákoně, kdy říkali: "Bože přijď a buď s námi" a podobně. Pokud začínáte své shromáždění modlitbou: "Bože přijď a buď dnes s námi", tak se modlíte špatně! Bůh řekl, že je neustále s vámi, že vás nikdy neopustí. Ale spousta lidí se "modlí" a prosí: Bože přijď a buď s námi." a když shromáždění končí, tak se modlí: "Bože buď s námi, i když se teď rozejdeme." - Bůh zaslíbil, že vás nikdy neopustí, ani se vás nezřekne. Jak má takové hloupé modlitby vůbec vyslyšet? Má jako nějak odejít a pak přijít? Má kvůli vám porušit své slovo? To jsou úplně hloupé modlitby!

Říkají se takové fráze jako: "Tvoje modlitba se nezvedla ani ke stropu. Démoni naše modlitby blokují a nemůžou projít, takže musí nastoupit duchovní boj, abychom vyčistili nebe nad touto oblastí..." Tohle se stalo ve Starém zákoně, v Danielovi v 10. kapitole. Princ Persie bránil Danielově modlitbě 21 dní a nebe bylo "zavřené". Jsou lidé, kteří dnes vyučují, že máme zavřené nebe, že se naše modlitby nemohou k Bohu dostat. Hádám, že takto jste se také modlili, nebo jste o tom alespoň slyšeli, a neodmítli jste to. Je to špatně! Víte, co je na tom špatně? Bůh se z nebe přestěhoval [do vás]!

Lidé se modlí Izaiáše 63: "Roztrhni nebesa a sestup!" - Ano, to je v Písmu. Ale Bůh již nebesa roztrhl a sestoupil skrze Ježíše! A je úplně špatné se takto modlit. V určitém smyslu je to plivání Ježíšovi do tváře, jako byste říkali: "Ježíš nám nestačí, pošli něco jiného, udělej něco jiného!" Lidi, Ježíš se přestěhoval na Zem, a když se znovu narodíte, tak žije ve vás. Aby se vaše modlitba dostala k Bohu, tak vůbec nepotřebujete, aby se vaše modlitba dostala do nebe. Nepotřebujete ani aby se dostala nad střechu, dokonce ani nad váš nos. Když se modlíte a skláníte svoji hlavu, tak to je proto, abyste se mohli podívat na Boha, který žije ve vás! Bůh je právě zde, ve vás! Takže celý koncept: "Ó, Bože, buď s námi, jdi s námi, pomoz nám získat otevřené nebe, abys mohl vyslyšet naše modlitby..." - To je celé úplně mimo!

Někdo může namítnout: "Děláš z komára velblouda, tohle není vůbec důležité, Bůh přece ví, co myslíme!" - Slova jsou smrtelně důležitá! Vyjadřují vaše postoje a odhalují, co je ve vašem srdci. A pokud vidíte Boha jako odpůrce, kterého když požádáte o chleba, tak vám dá kámen, a musíte Ho uprošovat, přemlouvat a jinak nutit, aby udělal, co je správné, a nebýt vás velkých modlitebních bojovníků, tak by Bůh nikdy nic neudělal... - Tak právě kvůli takovému myšlení a postojům nemáte odpovědi na své modlitby. Protože přicházíte k Bohu se špatným postojem a Bůh takto prostě nejedná, tak to nefunguje.

Ježíš se ptá: "Který z vás, otců, podá svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Anebo o rybu - podá mu snad místo ryby hada?" Pokud vás dítě poprosí o rybu, dáte mu hada, který ho uštkne a zraní? Snad ne. Verš 12 Anebo když poprosí o vejce, podá mu snad štíra? I jako lidé mezi sebou máme lepší vztahy, než abychom dělali takové hrozné věci. Proč si myslíme, že náš nebeský Otec má menší soucit, než padlý člověk? V jistém smyslu jsme Boha snížili na člověka, kdy Bůh je podle nás nepřístupný, zlý a naštvaný. Průměrný člověk věří, že nemáme probuzení, protože jsme Boha vykopli z našich škol, protože se ve školách nesmí modlit, nebo protože jsme udělali tohle a tamto, tak Bůh se na nás nyní hněvá, sedí v nebi se zkříženýma rukama, je otočený zády a říká: "Tak se upečte ve vlastní šťávě. Vybrali jste si tohle? Tak teď sklízejte, co jste zaseli." A průměrný člověk vidí Boha jako odpůrce. Takže my teď přece musíme činit pokání, musíme se modlit a hledat Jeho tvář, musíme se odvrátit od našich zlých cest, a potom nás Bůh vyslyší z nebe, odpustí naše hříchy a uzdraví naši zem [2 Paralipomenon 7:14]. Ale tohle je opět Starozákonní Písmo a je to v době před křížem - předtím, než nás Ježíš smířil s Bohem! Tohle vůbec není způsob, s jakým k Bohu přistupují Novosmluvní věřící.

Bůh nesedí v nebi se zkříženýma rukama, neříká: "Ne, musíte sedět v popelu ještě o něco déle. Ne, musíte se modlit ještě déle. Dokud nezískáte dalších sto tisíc lidí, aby se modlili a činili pokání, tak nic neudělám!" Ne! Bůh má otevřenou náruč a snaží se vylít svého Ducha. Bůh je teď ráno právě zde a snaží se k vám dostat a říct vám, že u Něj nemusíte škemrat a uprošovat Ho, že vám už v Kristu dal všechno. Vy v sobě máte moc, která křísí z mrtvých! Takže namísto abyste se ve své komůrce modlili a prosili Boha, aby vylil svého Ducha, tak běžte a věřte, že Bůh už svého Ducha vylil do vás! Vraťte se do práce [věřících] a vzkřiste někoho z mrtvých! Otvírejte oči slepých, začněte promlouvat pravdu, a budete mít takové probuzení, že ho ani nezvládnete.

Přestaňte Boha prosit za věci, které Bůh řekl, abyste je dělali vy! Bůh řekl vám, abyste šli a byli svědky! Bůh řekl vám, abyste uzdravovali nemocné a očišťovali malomocné, abyste křísili mrtvé! Bůh vám neřekl, abyste se modlili a prosili Ho, aby tyhle věci dělal On. Bůh řekl vám, abyste šli a dělali ty věci. Bůh do vás dal svoji moc. Vy máte mluvit k horám, vy se máte postavit ďáblu a on od vás uteče. Ale namísto toho se lidé modlí: "Ó, Bože, zbav mě ďábla..." Dnes jsem tak 15 lidem řekl, že potřebují vzít svoji autoritu, že potřebují přestat prosit Boha, přestat škemrat, naléhat, jako kdyby vás Bůh ignoroval, takže musíte volat hlasitěji, křičet usilovněji... Tohle je špatně. Potřebujete se dostat do víry. Musíte si uvědomit a věřit, že Bůh vás miluje a už zajistil zaopatření. Vezměte svoji autoritu a mluvte do těch věcí, přikažte těm věcem. Přestaňte přistupovat k závislostem, nemocem, rakovině, jako byste byli bezmocní!

Průměrný člověk jedná jako: "Ó, Bože, jsem bezmocný. Doktor mi řekl, že zemřu..." a přichází k Bohu s pláčem a lítostí, a myslí si, že pokud bude dostatečně plakat a bude dostatečně lítostivý, tak se nad ním Bůh slituje. Vy nemůžete udělat vůbec nic, co by Boha naklonilo víc, než co už udělal Ježíš. Ježíš už způsobil, že jste v Božích očích přijatelní. Bůh vás miluje kvůli tomu, co udělal Ježíš. Takže pokud zkoušíte Bohu s lítostí vylíčit, jak je vaše situace zoufalá, pokud seženete další 2-3 lidi, aby na Boha tlačili, tak vám to nezíská žádnou výhodu, ani nijak nepomůže v tom, aby Bůh ve vašem životě jednal. A pokud byste si tohle uvědomili, tak by to změnilo věci. Pokud byste k Bohu přicházeli s díkem: "Otče, děkuji Ti, že jsi to již udělal, děkuji Ti, že mě miluješ a připravil jsi řešení ještě dřív, než jsem měl potřebu. Ty jsi už stvořil zaopatření. Děkuji Ti, že moc, která vzkřísila Ježíše z mrtvých, žije ve mně. Děkuji ti Otče, že Tě nemusím uprošovat, že nejsi jako ten špatný přítel, že nejsi jako otec, který by svému synu dal místo chleba kámen. Děkuji Ti, že bys člověku nedal hada nebo škorpióna. Děkuji Ti, že jsi dobrý Bůh a dáváš pouze dobré a dokonalé dary." Pokud takto začnete Boha chválit, pokud mu budete děkovat, jak je dobrý, tak než se dostanete ke své potřebě, tak je vaše víra tak pevná, že té věci přikážete: "Vypadni, ve jménu Ježíše!" a je to vyřešené. Ale takto k Bohu přichází velmi málo lidí.

Verš 13 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš nebeský Otec dá Ducha Svatého těm, kdo ho prosí?" Nevím, kolik z vás zde bylo včera večer, když jsme sloužili lidem, a asi 100 lidí přijalo křest Duchem Svatým, ale tam jsme právě toto zdůrazňovali - že poprosíte pouze jednou. Že Otce nemusíte uprošovat, nemusíte Ho k tomu přimět a podobně. Bůh chce, abyste byli naplnění Duchem Svatým mnohem víc, než to chcete vy. Byli jste stvořeni, abyste byli chrámem Ducha Svatého. Bůh chce, abyste žili ve vítězství! My myslíme jako: "Bože, zajímáš se o nás vůbec?" - Ano, Bůh se o vás stará a zajímá mnohem víc, než vy sami! Bůh chce, abyste byli uzdraveni z rakoviny, abyste byli zdraví, mnohem víc, než to chcete vy! Někteří z vás o tom pochybují, ale je to absolutní pravda! Bůh to dokázal, když poslal Ježíše, který nesl vaše nemoci a choroby. Bůh chce, abyste byli zdraví a abyste prospívali mnohem víc, než sami chcete prospívat! Vůbec nemusíte ztrácet čas, abyste Boha uprošovali, přemlouvali nebo zkoušeli Boha přimět, aby ve vašem životě něco udělal. Ale přitom většina modliteb lidí se týká bombardování Boha, přicházení s prosíkem, přemlouvání, hry na Jeho emoce, snahy se Boha přimět, aby jednal...

Nedávno za mnou přišla jedna žena a říkala: "Modlím se za svého muže už 20 let a nic se neděje. Bůh ho nezachránil, ale vím, že tvoje modlitby Bůh slyší, takže když se budeš modlit ty, tak věřím, že ho Bůh zachrání. Modlil by ses za mého manžela?" A já jsem jí řekl, že ne. A ji to podráždilo. "Proč by ses za něj nemodlil?" Odpověděl jsem jí, že se takto nemíním modlit a že nesouhlasím s jejím přístupem, a řekl jsem jí: "Zaprvé - ty si myslíš, že kdyby Bůh chtěl, tak prostě tvého manžela zachrání. Luskl by prsty a tvůj manžel by byl zachráněn. A to je prostě špatně. Bůh nemůže lidi přinutit, aby se znovuzrodili. Lidé mají svobodnou volbu. Bůh již všechno zajistil a garantuji ti, že Bůh už tvého manžela mnohokrát usvědčoval. Pokud tvůj manžel není znovuzrozený, je to pro to, že má volbu a ty ho nemůžeš ke spasení přinutit. Nemůžeš si ho prostě nárokovat a ke spasení ho nějak přinutit. To je manipulace, to nejde a je to špatně! A druhá věc - myslíš si, že tě Bůh nemiluje dostatečně na to, aby odpověděl na tvoje modlitby, a myslíš si, že mě miluje víc a moje modlitby vyslyší!" A řekl jsem jí, že právě pohaněla Boha. S tímto přístupem jdete proti Bohu a vůbec nerozumíte Boží lásce a milosti, a já v tom s vámi nebudu souhlasit, s takovýmto postojem nebudu k Bohu přistupovat.

Dnes ráno jsem se nemodlil za 5-6 lidí, protože chtěli, abych se modlil já, prosili mě a spoléhali na mě. Řekl jsem jim, že potřebují vzít svoji autoritu a uvědomit si, že Bůh už to pro ně udělal, že potřebují povstat a věřit Bohu. Přestat žebrat a čekat, že já se budu modlit lépe, než oni, takže Bůh na mou modlitbu odpoví. Řekl jsem jim, že se k Bohu snaží přistupovat špatně. Bible v Galatským 5:6 říká, že víra pracuje skrze lásku. Pokud máte o Bohu představu, že je odpůrce, pokud si myslíte, že neodpoví na vaše modlitby, protože jste si nečetli každý den z Bible, takže vás nyní může nechat umřít na rakovinu a podobně, protože jste neudělali všechno do puntíku. Pokud si myslíte podobné věci, tak to je důvod, proč nevidíte Boží uzdravující moc, protože vůbec nerozumíte, jak moc vás Bůh miluje.

Co byste si pomysleli, kdybyste byli u mě doma, když ještě moje děti byli malé, a uviděli byste následující scénu. Přiběhly by ke mně moje děti, padly by na zem, a říkaly: "Otče, vím, že nejsem hodný, že si nic nezasloužím, že jsem si neustlal postel, že jsem neudělal všechno, co jsi mi řekl, ale mám hlad, mohl bys mi prosím, pěkně prosím, pokud by to byla tvoje vůle, dej mi prosím něco k jídlu, ať nehladovím, umírám hlady." Co byste si asi pomysleli, když by moje děti strávily 30 minut bombardováním, uprošováním, ospravedlňováním a důvody, proč by měly dostat něco k jídlu? Garantuji vám, že byste na mě zavolali sociálku, protože byste viděli, že zde je něco špatně. Protože běžně to je tak, že k vám děti přiběhnou, ještě z nich odpadává bláto na koberec, a hlásí se: "Mám hlad, udělej mi něco k jídlu." Víte proč? Protože ví, že je rodiče milují. Ale my zase až tolik nevěříme, že nás Bůh miluje víc, než naši pozemští rodiče. A proto nám věci nefungují - máme totiž špatný postoj/přístup. Pokud vy, i když jste zlí, se chováte ke svým dětem dobře, čím spíše se k vám bude chovat dobře váš nebeský Otec?

Vzpomínám si, že jednou jeden člověk umíral v nemocnici a diagnóza byla, že nepřežije noc. Najal sanitku a nechal se odvézt z Nového Mexika zpět do Colorada. Když dorazil domů, tak nechal svoji ženu, aby mně zavolala, protože on byl tak slabý, že ani nemohl zvednout ruku. Jeho žena mu držela telefon u hlavy a řekl mi, že umírá a že mi to chtěl dát vědět. Já jsem mu řekl: "Neopovaž se zemřít, než se k tobě dostanu." Přijel jsem k němu domů a potom jsme k němu jezdili půl roku každý druhý den s mým spolupracovníkem a pumpovali jsme do něj Boží Slovo. A dařilo se mu čím dál lépe, začal jíst, řídil auto a podobně. Ale potom začal najednou říkat: "Ale já jsem připravený jít do nebe. Nechci žít, nejsem si jistý, že Bůh chce, abych žil. Třeba už je můj čas." Já jsem se podíval na jeho ženu, která klečela u jeho postele a plakala, a řekl jsem mu: "Myslíš si, že jsi udělal něco, ať už by to bylo jakkoliv špatné - myslíš si, že bys mohl udělat něco, co by způsobilo, že by tě tvoje žena chtěla vidět zemřít?" A on odpověděl: "Ani náhodou. Sice jsem nebyl dokonalý manžel, ale vím, že moje manželka mě miluje, a pokud by to jen šlo, tak by chtěla, abych byl zdravý." A já mu na to říkám: "A ty si myslíš, že všemohoucí Bůh tě miluje méně, než tvoje manželka?" A to ho zastavilo a uvědomil si, že pokud ona ho miluje, i když nebyl dokonalý, tak jak mnohem víc ho miluje Bůh, a úplně to změnilo jeho postoj.

Přesně o tomto mluví Ježíš, když vyučuje o modlitbě - nebuďte jako lidé, kteří si myslí, že musíte u Boha žebrat, přemlouvat Ho, ospravedlňovat se, anebo Boha nějakým způsobem motivovat. Bůh je motivovanější a miluje vás mnohem víc, než se milujete vy sami. Bůh touží, aby se vám dařilo mnohem víc, než to chcete vy. Ale náboženství říká něco jiného. Náboženství říká: "Bůh má sice všechnu moc, může všechno, ale tys neudělal tohle a tohle anebo naopak jsi udělal tamto, takže proto tě Bůh nepožehnal."

A na prvním místě lidem v přijímání od Boha nejvíc brání pocit jejich nehodnosti. Říkal jsem vám, že jsem viděl svého syna vzkříšeného z mrtvých, viděl jsem slepé oči otevřené a většina z vás tomu věří, obzvláště když jste zde teď v pátek ráno, jste buď fanatici, nebo vás sem nějaký fanatik přitáhl. Nejsou zde lidé z [náboženské] povinnosti, jak to bývá třeba v neděli. Věříte v tyhle věci, a pokud by zde dnes někdo padl mrtvý a já prohlásil: "Věřím, že Bůh ho může vzkřísit z mrtvých!" Tak většina z vás by se přidala a souhlasila. Řekli byste: "Taky tomu věřím!" Ale pokud bych řekl: "Dobře, pokud tomu věříte, tak sem přijďte a modlete se za něho." A víte co? Spousta z vás, kdo jste byli nadšení, že bych se za něj modlil já, a kdo jste věřili, že Bůh ho vzkřísí, tak najednou by se vaše víra změnila na strach a vaše nadšení by opadlo. Jakmile bych řekl: "Vy ho vzkřiste z mrtvých!", tak by se to všechno obrátilo.

Zamyslete se, co se změnilo? Nezměnilo se to, co věříte o Bohu, stále věříte, že Bůh je schopný ho vzkřísit z mrtvých, ale najednou, když se to týká vás, že byste se měli modlit vy, tak najednou nemáte víru. Proč? Protože se znáte lépe, než znáte mě. Pokud byste mě znali tak dobře, jak znáte sebe, tak byste neměli víc víry v moje modlitby, než máte ve svoje. Ale vy si myslíte, že jako známý služebník jsem dokonalý, a že se musím hodně modlit a postit, a proto moje modlitby fungují. Ale co se týká vás, tak jste si vědomi své prohnilosti. Víte, že myslíte špatné věci, že se díváte na špatné věci, víte, že neděláte všechno, co byste měli dělat, a odsuzuje vás vaše vlastní srdce. Takže vy jste nezačali pochybovat o Boží schopnosti, ale začali jste pochybovat o Boží ochotě použít jeho schopnost skrze vás, protože podle vašeho myšlení v podstatě Bůh jedná pouze skrze lidi, kteří si to zaslouží. Musíte si to nějak zasloužit, stát se nějakým způsobem hodnými. A přesně to učí náboženství, že Boží požehnání si musíte zasloužit. A já vám říkám, že to je lež! Bůh vás miluje úplně nezávisle na vašich výkonech, a ještě pro něj nikdy nepracoval nikdo kvalifikovaný, ani se nikdo sám o sobě nedokázal kvalifikovat, aby Bůh na jeho modlitby mohl odpovědět. Pokud něčí modlitba byla zodpovězena, tak jedině protože vložili svoji víru v Ježíše a v to, co Ježíš udělal, nikoliv v sama sebe, nebo v to, co by sami udělali.

Takže podle náboženského myšlení má sice Bůh všechnu moc, ale nepoužije ji, protože si to nezasloužíte. - Vůbec nerozumíte, jak moc vás Bůh miluje! Podívejte se do Lukáše 18. kapitoly, zde je podobná pasáž. Lukáš 18:1 Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nepolevovat. Zde Ježíš opět mluví o modlitbě a říká vám, abyste se nevzdávali, abyste stáli ve víře. Ježíš se chystá mluvit o modlitbě a všimněte si, jak to uvádí. Verš 2 Řekl: "V jednom městě byl jeden soudce, který se nebál Boha a člověka si nevážil. - Ježíš zde mluví o špatném soudci, o nespravedlivém bezbožném soudci. Nebál se Boha ani člověka. Tohle není srovnání s Bohem! Ježíš neříká, že Bůh je takový, jako tento člověk! Ježíš zde uvádí kontrast, protože spousta lidí očekává lepší zacházení od bezbožného soudce, než od spravedlivého Boha. Opět připomínám je to kontrast/opak. *"V jednom městě byl jeden soudce, který se nebál Boha a člověka si nevážil. ³A v tom městě byla vdova. Ta k němu chodila a říkala: 'Zjednej mi právo proti mému odpůrci.' ⁴On ale dlouho nechtěl. Potom si však řekl: 'Nebojím se sice Boha a člověka si nevážím, ⁵ale proto, že mi tato vdova nedává pokoj, zjednám jí právo, aby snad nakonec nepřišla a neztloukla mě.'" - Lidé tuhle pasáž používají, aby učili, že Bohu nesmíte dát pokoj, že nesmíte přestat, 5 let, 10 let, 20 let, dokud Bůh konečně neřekne: "No dobře, tak vyslyším tvoji modlitbu, ať už od tebe mám konečně pokoj." Lidé to sice neřeknou takto narovinu, ale tohle se odtud káže.

Verš 6 Pán tedy řekl: "Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! ⁷A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? A bude jim otálet pomoci? ⁸Říkám vám, že jim zjedná právo rychle. Ale až Syn člověka přijde, nalezne na zemi víru?" Takže zde se nemluví o tom, že Bůh zadržuje, dokud nepláčete víc, nebo se nemodlíte víc, tohle říká úplný opak! Bůh je spravedlivý Bůh a Bůh vám dá, co pro vás zajistil, jen když budete věřit. Ale musíte k Němu přijít a věřit. Pokud k Bohu přicházíte a očekáváte takové špatné zacházení, tak tohle některé z vás možná bude šokovat, ale Bůh pro vás bude takový, jaký věříte, že je. Bůh je, kdo je, bez ohledu na to, co si myslíte, nebo čemu věříte. Ale co se týká vás a vaší zkušenosti, tak Boha zažijete pouze do míry, do které věříte.

Pokud věříte, že Bůh je ten, kdo vám znepříjemňuje život, kdo vám dává nemoci a choroby, abyste byli nemocní - tak Bůh tohle dělat nebude, ale víte co? Budete prožívat nemoci a choroby, protože toho satan využije. Satan využije vašeho neporozumění a ignorace a postará se o to. A protože se tomu nebudete moc kvůli své teologii postavit a přemoci to, tak budete nemocní, ale možná se z toho něco naučíte. Bůh s vámi bude jednat na vaší úrovni víry, a zatímco budete 2 roky upoutáni na lůžko, tak se můžete hodně naučit... Ale přitom to Bůh vůbec nechtěl! Ale je to to, čemu jste vy věřili, takže Bůh s vámi bude pracovat na úrovni vaší víry a skrze tu špatnou zkušenost vás naučí všechno, co půjde.

Víte, že i když nevěříte v zázraky, tak Bůh dělá zázraky i dnes? Ale vy nebudete zázraky zažívat, protože věříte něčemu jinému. To, čemu věříte, ovlivňuje to, co a jak přijímáte. A pokud věříte, že Bůh je takový odpůrce, kterého musíte přemluvit/přesvědčit a zvítězit nad Ním, že musíte všechno dokonale udělat, že Ho musíte přimět, uprosit, tak pokud Boha vidíte takto, tak to ovlivní výsledky, které budete mít. A tam se nachází drtivá většina lidí. Nepřijímají Boží dobrotu, protože to možná sice říkají, ale ve skutečnosti nevěří, že Bůh je dobrý. Věří, že Boha musí uprošovat, aby udělal, co je správné a dobré. Lidé věří, že jejich manžel nebo manželka by se k nim chovali lépe, než Bůh. Že jejich manžel nebo manželka by k nim byli milostivější než Bůh, že Bůh je zlý a tvrdý. Tomuhle věří většina lidí. A tohle z části vzali ze Starého zákona, kdy vidí, jak Bůh tvrdě jedná s hříchem, ale říkám vám, že je obrovský rozdíl mezi tím, jak Bůh jednal s lidmi ve Starém zákoně a jak s lidmi jedná v Nové smlouvě. Většina lidí tomu vůbec nerozumí, takže mají starozákonní představu Boha, který je pro ně odpůrce, neochotný, kterého musí přemlouvat, přichází k Němu se svěšenou hlavou, čekají, kdy jim Bůh uštědří políček, bojí se, že je Bůh bude kárat a podobně. - A to není víra, to je strach, a brání vám to v přijímání od Boha.

Řekl jsem teď hodně silné věci a někteří jste se možná takto zamysleli poprvé v životě, ale říkám vám, že tohle jsou věci, které se musíte odnaučit, než se začnete správně modlit. Musíte poznat, že Bůh je dobrý Bůh. Bůh chce, abyste prosperovali mnohem víc, než to chcete vy. Bůh chce, aby ten člověk byl zdravý mnohem víc, než to chcete vy! Bůh vás chce požehnat a chce, aby vaše manželství fungovalo mnohem víc, než to chcete sami! Bůh je pro manželství a nesnáší rozvod, vůbec Boha nemusíte uprošovat a snažit se Ho přesvědčit, aby vám pomohl. Pokud jste před rozvodem, tak to protože jste si manželství dělali po svém a nikoliv Božím způsobem, protože Bůh pro vás měl skvělý plán.

Mnoho lidí je nemocných, protože buď svoje těla zneužívají fyzicky, anebo duchovně tím, že dávají satanovi šanci skrze způsob života, jakým žijí, a skrze to, jak mluví, takže si to všechno způsobí sami. Všechny ty špatné věci na svět pustili lidé sami! A potom to hází na Boha a říkají: "Bože, proč jsi to udělal?" Bůh to neudělal! Bůh nám řekl, abychom z toho stromu nejedli! Řekl nám, co se stane, když z něj budeme jíst. Bůh nám řekl, ať to neděláme a tohle všechno jsme si způsobili sami. A potom chodíme k Bohu: "Proč jsi dovolil, aby se stalo tohle?" Ale Bůh nedovolil, aby se to stalo, to vy jste to dovolili! My jsme to dovolili. Něco se sice nestane jako následek našich rozhodnutí, protože špatné věci se dějí už jen protože žijeme v padlém světě. Jsou zde viry, nemoci, choroby, obchází zde různé věci, ale Bůh to takto nestvořil, to my jsme to takto udělali. Za převrácenost na světě můžeme my.

Bible v Jakubovi 3 říká, že jazyk je malý úd, ale honosí se velikými věcmi, že zapaluje běh naší přirozenosti a je rozpalován peklem. Naše slova narušily věci, způsobily nemoci, tragédie a všechny takové věci. Bratři a sestry, Bůh takové věci nedělá! Říkám vám, že Bůh je na vaší straně! A my musíme mít k Bohu úplně jiný přístup. - Že Bůh je nebeský Otec, že je dobrý Bůh, že nás miluje. Potřebujeme vejít do Jeho bran s chválami a do síní Jeho s díků činěním, potřebujeme Mu začít vzdávat slávu, která Jeho jménu patří, a děkovat Mu, že nás z těchto věcí vykoupil. Přestaňte Boha vinit z vašich problémů a nechovejte se k Němu, jako že nemá zájem.

Pokud byste přišli ke mně - a díky Bohu, že nejsem Bůh, Bůh má mnohem větší trpělivost, než já, na mě občas chce přijít duch "vlepení facky" někomu. Některé lidi bych rád vykopl ze Země. Ale pokud bych byl Bůh a vy byste ke mně přicházeli jako: "Já vím, že mě nemiluješ, že ti na mně nezáleží, že mi nic nechceš dát, že si nic nezasloužím..." A pokud byste ze sebe sypali všechen takový špatný odpad a potom řekli: "Uzdravil bys mě prosím?" Tak bych vám řekl: "Ne!" Vy si mě vůbec neceníte, neceníte si toho, co jsem udělal, proč bych vás jako chtěl uzdravit, když vy mě nenávidíte a myslíte si, že jsem zlý? Bůh je naštěstí větší. Ale víte co? Hádám, že občas Ho napadnou věci jako: "Co mám ještě udělat, abych ty lidi přesvědčil, že je miluji? Vždyť jsem za ně zemřel, jednal jsem s nimi milosrdně..." Lidi, v Bibli je tolik příkladů. Žena přistižená při cizoložství, všichni ji chtěli zabít, zákon přikazoval takové zabít, ale Bůh ji chránil, dal jí milost. Pán se obrátil na zloděje, který byl ukřižovaný vedle něj, byl to lhář, zloděj, a Ježíš mu odpustil a vzal ho do ráje. Bůh nám dává milost, milost, milost, ale náboženství nás učilo, že Bůh je hněvivý Bůh, že je rozzlobený a drží naše hříchy proti nám. A většina z nás má nyní o Bohu špatnou představu. Víte, kdyby Bůh nebyl dobrý a milosrdný Bůh, tak nás všechny obrátí na popel, kvůli tomu, jak si ho nevážíme, jak si nevážíme toho, co udělal.

Takže potřebujeme změnit smýšlení, změnit věci, které děláme a jak je děláme. Tyto první dvě lekce jsem věnoval, abych zrušil některé špatné učení a představy o modlitbě a o přistupování k Bohu. Dnes večer začnu mluvit o tom, co modlitba je a jak se modlit správně. Ale prvně musíte zbořit špatné základy, než můžete začít stavět něco nového, nemůžete stavět na špatných základech. A pokud máte špatné postoje k Bohu a přistupování k Němu, tak je musíte změnit, než uvidíte opravdový úspěch. Potřebujeme zjevení Boží lásky k nám. A to je i moje osobní svědectví.

Narodil jsem se znovu, když mi bylo 8, ale když mi bylo 18, tak jsem dostal zjevení Boží lásky ke mně. Tehdy jsem ale nerozuměl ničemu z toho, co vás dnes učím. Tehdy jsem se modlil úplně špatně, dělal jsem hlouposti, ale víte co? Okamžitě jsem začal vidět výsledky, a to jen protože jsem uviděl a byl jsem si vědomý toho, že mě Bůh opravdu miluje. Dělal jsem ještě spoustu věcí špatně, protože jsem to viděl u druhých a byl jsem tak učen, ale ještě jsem nevěděl, že to je špatně. Dokud se nepřeprogramujete, tak prostě děláte, co umíte. Ale i když jsem dělal spoustu věcí špatně, a říkal jsem spoustu věcí špatně, tak jsem stejně viděl zázraky, viděl jsem slepé oči otevřené, děly se věci. A bylo to kvůli tomu, že jsem věděl, že mě Bůh skutečně miluje. Nakonec jsem se vymanil ze spousty špatných věcí, obnovil jsem si svoji mysl a zbavil se některých špatných postojů.

Říkám vám, že pokud někdy porozumíte, jak moc Bůh miluje každého z vás, tak to váš modlitební život úplně promění. Přestanete k Bohu přicházet s pochybami, nevěrou, kritikou, přestanete mít strach z odmítnutí a trestu, a poběžíte směle k Bohu, abyste nalezli milost a pomoc v čas potřeby. Budete jako malé dítě, které prostě běží a skočí Mu na klín. Někteří lidé si myslí: "Ale to je neuctivé!" Ale víte co? Dítě to dělá z lásky, protože má zjevení lásky. Dítě přiběhne a žádá: "Dej mi něco k jídlu." A to není manipulace, to je vyjádření, jak moc vám věří. Děti ví, že se o ně chcete postarat, takže než vás o něco požádají, tak nestráví 5 minut prosením, přemlouváním a omlouváním se, že si neustlaly postel. Způsob, jakým k Bohu přistupujete, vypovídá mnoho o vašem zjevení Boha. Byli jsme učeni, abychom k Němu přicházeli a vyznávali, jak je nám všechno líto, abychom vyjmenovali všechny špatné věci, které jsme udělali, přestože Bible říká, že do Jeho bran máme přijít s chválou a do Jeho síní s díkůčiněním. Přijďte směle k trůnu milosti. Je velmi málo lidí, kteří přichází směle. Většina přichází se škemráním, plazí se, a bojí se, že pokud nezmíní všechny hříchy, tak Bůh jim je nezapomene.

Když mě odvedli a měl jsem jet do Vietnamu, tak mi moje máma dala psa. Byl to ze 3/4 německý ovčák a z 1/4 čao. Měl velmi neobvyklou jakoby medovou barvu. Takže jsem toho psa pojmenoval Medík, podle jeho barvy. Byl to velký pes, mix německého ovčáka a čao, a budil respekt. Když přišel třeba pošťák, tak se ten pes rozběhl, opřel se o plot a svojí váhou ho vyhnul ven, a lidi tím vystrašil. Než jsem ho dostal já, tak ho někdo bil řetězem. Ten pes sice vypadal hrozivě, ale kdyby ten pošťák otevřel branku, tak by se ten pes div nezabil, jak by utíkal pryč, protože to byl takový zbabělec. A když jsem vyšel z domu, tak ke mně ten velký pes běžel přes celou zahradu, a když ode mě byl tak 2 metry, tak se svalil na bok, kňučel, převaloval se a bál se, že ho uhodím. Mně to vadilo, protože se mě lidé neustále ptali, co s tím psem je, proč se tak chová, zda ho biji. Já jsem ho nebil, ale někdo předtím ano.

V té době mi právě Bůh tyto věci ukazoval - že jsem neměl smělost, měl jsem vědomí hříchu, namísto abych si byl vědom, jak moc mi bylo odpuštěno. Přemýšlel jsem o těchto věcech, vyšel jsem na verandu, a vidím, že ke mně přes zahradu běží Medík. Asi tak dva metry ode mě se svalí na bok a začne kňučet. Praskly mi nervy. Ale je těžké se naštvat na vlastního psa, zvláště když se jmenuje Medík. Říkám mu: "Medíku, byl bych rád, kdybys přiběhl a vyskočil na mě, jako normální pes! Jako kdyby ses nebál, že tě budu bít! Aspoň jednou by ses mohl chovat, jako že tě mám opravdu rád! Nikdy jsem se k tobě nechoval špatně, nikdy jsem ti nedal důvod, aby ses mě bál..." A dal jsem mu to pěkně sežrat. A Bůh ke mně promluvil a říká: "Andrew, přesně tohle si myslím o tobě!" Řekl mi: "Rád bych, kdyby ses jednou začal chovat, jako že jsem ti odpustil, namísto abys přišel a choval se jako: Bože, je mi to tak líto, jsem tak nehodný, ó Bože, odpusť mi prosím tohle všechno... a přitom ses krčil, plakal... Chci, abys přišel směle k trůnu milosti a řekl: Otče! Zde jsem! A chovej se, jako že jsem ti odpustil, že tě miluji, že tě chci požehnat a že nejsem odpůrce." Amen?

Bratři a sestry, Bůh si tohle myslí i o mnoha z vás. Byl by rád, kdybyste už konečně začali přicházet a chovali se jako synové nebo dcery, kterým bylo odpuštěno, které Bůh miluje z celého srdce a na které Bůh není naštvaný, i když si to nezasloužíte, protože Bůh vás učinil hodné skrze Ježíše. Byl by rád, kdybyste k Němu už začali přicházet tak, že budete mluvit [jen] o tom, jak je On dobrý, namísto jak jste vy špatní. Změnilo by vám to život. Vyzývám vás, abyste když odsud odejdete, začali Boha chválit pro to, jak je dobrý, a odmítněte vůbec zmiňovat, jak moc litujete a jací jste chudáčci. Pokud si připadáte [nicotní] jako hnízdo na zádech slona, tak mluvte o tom, jak je ten slon velký, namísto, jak jste vy bezvýznamní! Oslavujte a vyvyšujte Boha, pro Jeho velikost a úžasnost, že miluje někoho takového, jako jste vy. Mluvte o Jeho dobrotě a nezatahujte do toho sebe. Spousta z vás toho z počátku vůbec nebude schopná, protože to je v lidech tak zažrané, takže možná nebudete schopní Boha chválit, aniž byste tam nevložili něco o sobě, o své nehodnosti a podobně. Potřebujete to ale změnit, a to způsobí změnu v tom, jak jste schopní od Boha přijímat. Amen?

Je zde někdo, kdo není znovuzrozený a chtěl by se znovu narodit? Třeba když jsme mluvili o Boží dobrotě, tak jste si uvědomili, že Bůh je dobrý. Možná jste žili s představou, že lidé by se k vám chovali lépe, než Bůh, ale doufám, že jste si to dnes srovnali a uvědomili jste si, že Bůh vás miluje víc, než vás kdy kdo miloval. Možná jste si mysleli, že Bůh sice existuje, ale že by vás nepřijal, že k Němu nemůžete přijít. Říkám vám, že Bůh vás miluje mnohem víc, než si myslíte a než si vůbec umíte představit. Potřebujete si to uvědomit a přijmout Jeho lásku.

Pokud jste se ještě nenarodili znovu, anebo pokud jste se znovu narodili, ale nejste pokřtění Duchem Svatým a nemluvíte v jazycích, tak to potřebujete přijmout. Včera bylo pokřtěno Duchem Svatým asi 100 lidí, ale vím, že i dnes jsou zde lidé, kteří také potřebují křest Duchem Svatým přijmout. Pokud nemluvíte v jazycích - hodně z vás si možná myslí: "Ani jsem netušil, že ty také mluvíš v jazycích..." Ano také mluvím v jazycích a mluvím v jazycích téměř každý den svého života. Říkám vám, že křest Duchem Svatým potřebujete. Ježíš řekl, že přijmete moc, až na vás sestoupí Duch Svatý. - Až na vás sestoupí, ne dříve. Potřebujete křest Duchem Svatým, potřebujete dar mluvení v jazycích. Pokud nemluvíte v jazycích, tak je to jako byste proti peklu šli se stříkací pistolí. Potřebujete moc, potřebujete něco víc, než jste vy sami. Nemám čas o tom vyučovat.

Takže pokud se potřebujete znovu narodit, nebo pokud jste se znovu narodili a nejste pokřtění Duchem Svatým, nemluvíte v jazycích, tak se s vámi chci modlit a chci vám pomoct to přijmout.